Proč rekapituluju a proč ne

27. ledna 2014 v 19:11 | Ellis |  Úvahy, názory, o mně, myšlenky, ...
Poslední dobou mám tendenci pořád něco rekapitulovat, zpětně hodnotit nebo naopak plánovat. Já vim, že je to vlastně trochu zbytečný, protože minulost tim nezměnim a budoucnost taky ne, ale proto to nedělám.
Prostě si to jen potřebuju ujasnit, potřebuju mít nějak konkrétně popsaný názor na svou minulost, protože je pro mě prostě důležitá, protože mě de facto utváří, nic jiného ne. Podle čeho jiného člověka hodnotit, než podle toho, co už někdy udělal a toho, co dělá teď?. Slova nejsou nic, dokud se nějak neprojevujou v činech. A to netvrdím, že ta slova samotná nemůžou být činy, pokud je ovšem někdo slyší:).
Myslim, že minulost je důležitá pro přítomnost i budoucnost, protože kdybych šla pořád dál a ignorovala, co se stalo, dělala bych pořád dokola ty samý chyby a to samozřejmě nechci. Jenže je potřeba to dělat s měrou, abychom se pak celej život neutápěli v minulosti, protože na tý se dá koneckonců vždycky najít něco špatnýho. Řikat, co jsme udělali špatně a jak by to bylo líp, jak jsme to udělat měli, pořád dokola to omýlat a zapomenout žít tady a teď. Ale stejně si chci tu minulost zrekapitulovat, abych jí mohla uzavřít a jít dál, což mi bude nejspíš ještě chvíli trvat, ale já to nevnímám jako ztracenej nebo špatně využitej čas. Mně to za to stojí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama