Psychologie - teorie x praxe

6. ledna 2014 v 18:08 | Ellis |  Úvahy, názory, o mně, myšlenky, ...
Jeden test osobnosti mi nedávno sdělil, že je pro mě nejlepší budoucí povolání psychoterapeutka. Upřímně můžu říct, že mi to samotné nezní až zas tak nereálně, protože o psychologii člověka se zajímám už delší dobu, a to spíše z toho praktického, než teoretického úhlu pohledu. Podle mého názoru nestačí pouze přečíst kvanta knih na téma psychologie, ale mít k tomu určité předpoklady, protože člověk bez sociálního cítění a rozvinuté empatie nemůže být nikdy dobrým psychologem. Dobře se takové "schopnosti" poznají z chování ostatních lidí vůči vám. Za někým (jako např. za mnou) se chodí lidé svěřovat se svými problémy naprosto automaticky a intuitivně. Stalo se mi např., že jsem přišla na gympl do úplně nové třídy, kde jsme se navzájem nejprve vůbec neznali a hned v jednom z prvních dní za mnou přišla jedna holka a řekla mi o svých naprosto intimních problémech, které právě řešila. Potřebovala skrátka s někým mluvit, někomu se vypovídat a potřebovala pomoc někoho zvenku, kdo v tom tolik nelítal. A přišla za mnou, i když mě neznala o nic víc než kohokoli jiného.
Takováhle schopnost pomoct, pochopit a vyslechnout myslím z některých lidí přímo vyzařuje a není třeba ji dokládat nějakými zbytečnými papíry, bůhvíjakými diplomy v oboru psychologie a tak vůbec. Samozřejmě přesně to, bohužel, naše společnost vyžaduje. Mám ráda psychologii, ale pouze její praktickou stránku, což je důvod, proč ze mě nikdy psycholožka nebude. Nedokázala bych ten obor vystudovat, zřídit si svou poradnu, mít s lidmi oficiální sezení a ještě za to chtít peníze.
Ráda pomáhám svým přátelům a lidem, co si o pomoc sami řeknou, nebo těm, na jejichž utrpení se nemůžu dívat a tak je sama přesvědčím, že mou pomoc potřebujou. Zatím byli vždycky vděční. A i já sama jsem za to ráda, i když mě občas problémy ostatních drtí víc než ty lidi, kterým patří. To je něco, co mi stále chybí: Odstup a Nadhled. Snad přijde spolu s postupující časem, věkem a zkušenostmi...

Podobné:
Jaký je rozdíl mezi psychiatrem a psychologem - upřesnění pro ty, kdo v tom ještě nemají úplně jasno
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 6. ledna 2014 v 21:21 | Reagovat

Já sama o psychologii jako povolání přemýšlím... ale netuším, nechám tomu volnou ruku, kam mě život zavane, tam budu :-)

A moc díky za komentář. :-)

2 Mareug Mareug | Web | 6. ledna 2014 v 21:32 | Reagovat

Také děkuji za komentář, nějak nechápu, jak jsi na blog narazila, ale možné je vše, že? :-)

Já si třeba myslím, že lidé, kteří mají pro dané povolání předpoklady, ať se jedná třeba i o učitele, lékaře, policisty, by do toho měli jít. Vždycky tam je určitá cesta, jak z některých věcí ven, pokud se člověku nezdá, že by za to měl brát peníze. Na druhou stranu bych radši případně šla k psychologovi, který mě vyslechne a poradí, bude se o mě zajímat, než k němu, kdo prostě netušil, co jít studovat. Pokud na to předpoklady mám, ať do toho jdu. Bude mě to bavit, budu už něco umět a prospěch z toho budou mít i ostatní, ne? :-)

3 Mareug Mareug | Web | 7. ledna 2014 v 12:41 | Reagovat

Nejnovější blogy... to mě mohlo napadnout, sakra. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama